Vnější parazitární choroby

Přehled vnějších parazitárních chorob

Kožovec

Pokud jste již někdy slyšeli termín "krupičková choroba", pak byla řeč právě o kožovci. Parazit se do škáry ryb dostává skrze kůži a žábry, kde se živí buněčnými částmi. Na povrchu těla ryby vytváří asi 1 mm velké bílé tečky. Ryba tak vypadá jako posypaná krupičkou. Růst kožovce je sice pomalý, ale rozsah jeho činnosti je pro život ryb devastující. Ryby se srocují v místech s největším okysličením vody - množící se kožovec v žábrách je totiž dusí.

Léčbu napadených ryb je třeba provést pomocí koupelí v malachitové zeleni, případně v kombinaci s formalinem. Osvědčenou metodou je i podávání léků na bázi entizolu.

Nepodceňujte důležitost udržování čisté vody. Nekrmte ryby potravou z přírodních vod. Nepřidávejte do zahradního jezírka ryby z volné přírody. Kupujte ryby pouze od osvědčených chovatelů a prodejců.

Trichodinóza

Původcem hojně rozšířeného onemocnění v chovech Koi kaprů je brousilka (Trichodina). Jednobuněčného parazita poznáme perfektně pod mikroskopem, kdy stačí zvětšit 60 krát. Jak samotný název parazita naznačuje, při pohybu na těle ryb brousí rotačními pohyby kůži a škáru, kterou se živí. Ryby se nepříjemný pocit snaží zahnat otíráním se a drbáním o dno a stěny jezírka, kameny, rostliny či cokoliv jiného, co jim přinese úlevu. Toto chování je zároveň hlavním poznávacím znamením trichodinózy. Rybám pomůžeme koupelemi v malachitové zeleni. Jako u každého jiného onemocnění je alfou a omegou prevence.

Costióza

Nemoc není pro velké ryby závažná a nezpůsobuje prakticky žádné potíže. Problémem je costióza pouze při množení ryb, kdy napadá malé plůdky a rybky staré 14 dní až měsíc. Costie parazitují na ploutvích, kůži a žábrách. Žádné známky napadení na rybkách přitom nezpozorujeme. Že se něco děje zjistíme až ve chvíli, kdy ryby ve větším množství hynou následkem udušení. Jediný možný boj s costiózou je použití chloraminu při dezinfikování líhní. Preventivně se vyhýbejte krmení potravou z přírodních vod.

Chilodonelóza

Tento ektoparazit je nazýván také kožohryz nebo čepelenka rybí. Ryby ohrožuje především v zimním a jarním období, kdy se teplota vody pohybuje okolo 5 - 10 stupňů Celsia. Naopak při teplotě 20 stupňů Celsia do hodiny hyne. Příznaky choroby se objevují až po delší době. Parazit uchycený na těle ryby svým sosákem vysává kožní a žaberní buňky. Narušením tkáně dochází postupně k jejímu rozpadu. V místech napadení bývá tělo ryb obvykle pokryto hustým hlenem. Ryby mají problém s dýcháním, celkově chřadnou a ubývají na váze.

Nemocné ryby léčíme koupelemi v malachitové zeleni. Použít můžeme i kombinované směsi z formaldehydu, methylenové modři, jodidu draselného a dimetridazolu. 

Lerneóza

Chorobu způsobuje korýš, kterého česky nazýváme červok. Parazit je až 15 mm dlouhý a vypadá jako nitka táhnoucí se zpod šupiny. Jako všichni vnější paraziti se i červok živí kožní tkání. Tělo ryby tak poškozuje.

Léčba postižené ryby je jednoduchá. Každého červoka opatrně vytáhneme a místo vyčistíme dezinfekčním postřikem. Pro následnou terapii použijte silnější solný roztok. 

Argulóza

Tato nemoc, kterou způsobuje asi 7 mm velký parazit podobný trilobitu, není pro ryby nebezpečná. Problémem ovšem bývá následné bakteriální onemocnění, kterému ryba podlehne v důsledku rozsáhlejšího poranění kůže. Kapřivec, jak se česky parazit nazývá, se přisaje na tělo ryby a vykusuje jí pokožku. Ve větším množství parazité způsobí zánět ploutví a kůže. Parazita snadno spatříte pouhým okem. Ryby ošetřujte koupelí v silném solném roztoku.