Dlouhá vláknitá řasa nebo zelená voda?
Každý, kdo má zahradní jezírko řešil nebo řeší problém s řasou. V jezírku jsou dva typy řasy, a to vláknitá dlouhá řasa (mnohobuněčná stélka) nebo zelená voda (jednobuněčná řasa). Někdy se lidé pletou a zelenou vodu v jezírku přisuzují výskytu sinic, ty ale mají mnohem blíže bakteriím než jednoduchým rostlinám, tedy řasám. Jak poznáme zelenou jednobuněčnou řasu od sinic? Výskyt sinic v jezírku není častý. Existuje jednoduchý test, který nám řekne, zda se jedná o zelenou vodu, tedy jednobuněčnou řasu či naopak o sinice. Postup je jednoduchý, naberte zelenou vodu z jezírka do průhledné plastové láhve a nechce cca 30 minut stát, pokud se na hladině vytvoří světlezelená vrstva a pod ní čistá voda, tak jde o sinice, pokud bude ale voda stále zakalená do zelena v celém objemu, jedná se o jednobuněčnou řasu. My se zaměříme pouze na řasy vyskytující se v jezírkách za klimatických podmínek české kotliny a řekneme si jak na to, abychom měli jezírko s minimem řas anebo úplně bez řas.
Řasy jsou velmi staré organismy, respektive jednoduché rostliny, které najdeme ve vodě, ve vzduchu i na souši. Řasy rostou třeba i na ledu v Antarktidě. Taxonomii řas a vlivy na jejich výskyt si opravdu zjednodušíme pouze pro případ zahradního jezírka. Doufám, že každý algolog či fykolog bude shovívavý, jelikož pro náš účel to bude dostatečné. U nás se můžeme setkat s těmito třídami řas Chlorophyta, Chlorophyceae, Xanthophycae, Chrysophycae, Cryptophyta, jejíž někteří zástupci tvoří vláknité řasy, jiní jednobuněčnou řasu, tedy zelenou vodu.
Zelená voda v jezírku
Každý jezírkář chce mít čistou vodu, vidět na dně ve dvou metrové hloubce spadenou korunu a zelená barva je přípustná všude kolem, jen ne v jezírku. Jak vzniká a co tvoří zelenou vodu, která dává jezírku brčálový odstín a jak se jí zbavit? Zelenou vodu tvoří fytoplankton, jak již bylo zmíněno povětšinou se jedná o jednobuněčnou kokální, kapsální či monadoidní řasu, která se v jezírku vyskytuje celoročně. Někdy se stává, že jezírko po zazimování je krásně čisté a na jaře je voda zelená. Je to dáno tím, že řasa nemá velkou konkurenci a dokáže využít světlo procházející přes led k fotosyntéze a následnému růstu. Když se v čas spustí v jezírku filtrace, která je správně dimenzovaná na daný objem vody a rybí obsádku, tak se průhlednost během několika dní zlepší, použitím startovacích bakterií se urychlí náběh filtrace. Pokud filtrace není schopna separovat zelenou vodu (schopných typů filtrací je ovšem jako šafránu), tak se používá UV lampa, která ionizujícím UVC zářením, dokáže usmrtit živé buňky řas, ale bohužel i zooplanktonu a pro jezírko potřebných bakterií. Spory řas bohužel UVC lampa nezničí. Variantou, jak odfiltrovat zelenou vodu v jezírku s absencí UVC lampy, je filtrování přes pudní filtr (různé frakce kačírku a kamenů, přes které je voda nasávána nebo vyvěrá), ale i tento typ filtrace může mít nedostatky. Pro rychlé odstranění zelené vody v jezírku je možné použít vhodné kvalitní přípravky, efekt vyčištění vody v jezírku je pak velmi rychlý.
Dlouhá vláknitá řasa v jezírku
Druhým typem řasy v jezírkách je vláknitá neboli dlouhá řasa. Dlouhou vláknitou řasu povětšinou tvoří dlouhá zelená vlákna (trichální stélka). Tyto vlákna rostou v jezírku, právě když se zbavíte zelené vody. Vláknitá řasa potřebuje k růstu průhlednou vodu, protože roste přichycená na celém povrchu pod hladinou vody v jezírku. Bohužel roste i v zimě pod ledem. Je to zapříčiněno světelným spektrem, které pronikne přes led. Poslední dobou je to hlavně díky slabým zimám, kdy přes zimu je jen pár mrazivých dnů. Vláknité řase stačí těch pár chvil, kdy roztaje ledová pokrývka jezírka, k enormnímu nárůstu. S touhle jarní kalamitou vláknité řasy se setkává čím dál více majitelů jezírek a myslím, že v příštích letech tomu nebude jinak. S vláknitou řasou v zimním období se budeme, bohužel, díky změnám klimatických podmínek setkávat častěji. Vláknitou řasu z jezírka neodstraníme žádnou filtrační technologií. Pokud ve vodě snížíme obsah živin například bakteriemi do jezírka, změní se systematická skladba (druhové zastoupení) řas. A to tak, že jezírko bude obrosteno řasami tolerantnějšími k nižšímu obsahu živin, například vlákny o délce do 5 cm, což může být pro některé majitele jezírek esteticky přípustné. Bohužel to nebývá pravidlem a může se stát, že pevné dlouhé vláknité řasy jsou nahrazeny slizovitými koloniemi řas. Tyto kolonie jsou přes noc na dně, ale jak vysvitne slunce, tak díky fotosyntéze vyplavou k hladině. A jak se tedy zbavit řasy v jezírku? Pokud jezírko chceme zbavit veškeré vláknité řasy a nastavit podmínky, aby se řasa v jezírku zase neobjevila, neobejdeme se bez kvalitních a funkčních přípravků na vláknitou řasu. Klimatické podmínky v České republice neumožňují mít přirozená okrasná jezírka bez řas, jako je tomu například v Rakousku či Německu v podhůří Alp, kde jsou nižší průměrné teploty a imise (spad živin a prachu ze vzduchu).
Řasy jsou nedílnou součástí vodního ekosystému a pro život na Zemi nepostradatelné, produkují více kyslíku než všechny stromy na planetě, ale někdy umí majitele jezírek opravdu potrápit.
Článek převzat s laskavým svolením firmy Home Pond.